v Můj život

O útěku do divočiny

Zbývá mi jen hodina do odjezdu autobusu, ale chtěl jsem něco napsat. Takže.

Poslední dobou mě docela baví plnit si různé (i malé i divné) sny. Jedním z nich bylo i týden chodit po Čechách a spát pod širákem. Což hodlám počínaje dneškem dělat.

Popravdě nemám moc rozmyšlena nějaká pravidla (můžu se bavit s lidmi? můžu používat mobil? můžu si kupovat jídlo? můžu chodit i po vyznačených cestách?), takže to bude spíše taková velká improvizace. A „útěk do divočiny“ je také přehnaný název.

Prostě chci být týden mimo civilizaci a „pálit si ohníčky“.

A psát. Protože jedinou mojí zábavou pravděpodobně bude přemýšlet a psát. Nemám s sebou žádnou knížku, křížovky, Kindle, nic. Jen mobil, ale to spíš z bezpečnostních důvodů.

Po návratu možná sepíšu nějaký report. Možná také ne. Víte, jak to se mnou je.

Kdybyste se se mnou někdo chtěli potkat, budu chodit někde u České Lípy. Spíš směrem na jih. Možná si vylezu i na Říp, jestli k němu trefím. Bez mapy a s mým orientačním smyslem to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

Tak zdar a sílu. Jsem zvědav, jak týden přežiju bez lidí a internetu. Aspoň že mám s sebou toho psa…

Napsat komentář

Komentář