v Knižní recenze

O Proměně

Ke knize Proměna od Jan Melvil Publishing jsem se dostal poměrně zajímavě. Pokukoval jsem po ní už v době, kdy vyšla, ale odradila mě obálka. Ano, i takto prozaický může důvod být.

O pár měsíců později jsem v knihkupectví hledal Kraď jako umělec od stejného nakladatelství, ale nemohl jsem ji za boha najít. Do očí mě praštily snad všechny ostatní knihy od Melvila, ale Kraď ne. Tak jsem si pořídil Proměnu. A nelitoval jsem.

Pro ty, kterým se nechce číst dlouhá recenze: Kniha je to skvělá, běžte si ji pořídit. Buďto papírově, nebo v jednom z elektronických formátů.

Pro ty, které zajímá obsah: věci se dají změnit, i když to tak vůbec nevypadá. Stačí k tomu jen 3 „jednoduché“ věci: nasměrovat jezdce, motivovat slona a zformovat cestu. Nerozumíte tomu ani za mák? Vysvětlovat nebudu, přečtěte si Proměnu.

Zastavím se jen u 2 věcí, jedné formální, druhé takové „metaobsahové“. Začneme formou.

Pokud píšete populárně naučnou knihu, je dobrý nápad používat příklady z praxe. Můžete tak ale sklouznout ke dvěma extrémům – příklady budou moc krátké, schematické a tedy k ničemu; nebo naopak moc dlouhé, rozvláčné a nudné.

Bratři Heathovi použili příkladů (spíše takových příběhů) snad několik desítek, celá kniha na nich víceméně stojí. Podařilo se jim vybrat tolik různých oblastí a osobitých příběhů, že i na konci knihy si budete pamatovat příběh o rukavicích, odtučněném mléku, nepořádném žákovi nebo brazilských drahách.

Druhá věc, o které bych se rád zmínil se týká „poselství“ knihy. Jasně, měl by to být jednoduchý a praktický návod, jak změnit cokoliv. Nebo alespoň poskytnout vhled do toho, jak veškeré úspěšné změny probíhají.

Mně ale skoro přišlo důležitější, že kniha dává naději, že změna je možná. Nejen různé organizační a společenské změny, ale i individuální a osobnostní. A není k tomu potřeba žádných složitostí, jen efekt bílých vran, načrtnout pár kritických tahů a navrhnout si prostředí tak, aby podporovalo naše cíle. Určitě už jste to četli stokrát, ale v téhle souvislosti nejde neodkázat na Domovědu od Michelle Losekoot aka Růžové Pandy. Ona prostě psát umí.

Proměnu doporučuji. Skočte si pro ni.

Hodnocení: 8,7/10

Napsat komentář

Komentář

  1. Ahoj, koukám tohle je docela znamení zdá se mi.

    Synchronicita první: Čtu teď knihu Proměny od Liv Ullmann, což byla manželka Ingmara Bergmana a kniha je její autobiografie. Není to kniha o tom, jak něco změnit, ale o tom, jakým způsobem se ty věci v životě mění (konkrétně jak se to měnilo jí a jak se měnila sama Liv).

    Synchronicita druhá: Dva týdny zpátky proběhla diskuze o tom článku Domověda na blogu Růžové Pandy. Závěr z diskuze byl přibližně něco typu „Holčička se snaží o primitivní vyřešení problémů s vlastní identitou.“ (mrkni od koho je úplně poslední koment v tom postu) A o čtrnáct dní později napíšeš post, kde na ten článek odkážeš.

    S hrůzou čekám na třetí synchronicitu…

  2. Proměny si píšu, tipů na knihy není nikdy dost.

    Ohledně druhé synchronicity, kde ta diskuze proběhla? Pod tím článkem vidím samé vesměs pozitivní komentáře. Jste se někde bavili soukromě?