Jak se mi osvědčil kaizen

Poslední dobou se mi nově stává, že něco píšu a vydávám, spouštím, nebo pořádám. A není to pro mě úplně jednoduché.

Naštěstí toho mám hodně načteno (mnohem víc, než jsem kdy schopný uplatnit), a tak mi do sebe začaly některé věci postupně zapadat.

Kaizen.
Lean startup.
Veřejné závazky.
Minimum viable product.

Všechno to jsou koncepty složitější, než já nutně potřebuji. A rozhodně netvrdím, že jim plně rozumím. Vždyť kaizen (potažmo TPS) se v Toyotě studuje desetiletí.

Ale v poslední době mám 2, myslím si, docela relevantní zkušenosti.

Zkušenost první – ebook Boty

Jak jsem v průběhu let sledoval různé zahraniční blogy, nemohl jsem si nevšimnout, že jsou v otázkách budování emailových seznamů asi tak o šest tříd výše než my v Čechách. Většinou k tomu používali jednoduché ebooky, dostupné ke stažení zdarma výměnou za email.

Vždycky jsem chtěl nějaký takový ebook sepsat a dát dokupy, ale povedlo se mi to až nedávno. Stáhnout si ho můžete tady.

Je vlastně velice jednoduchý – několik stránek textu, který z části tvoří i články, které jsou běžně dostupné na blogu. Rozhodně není kompletní, úplný, ani dokonalý.

Ale dal jsem ho k dispozici ke stažení, šel jsem s kůží na trh.

A výsledek?

K dnešnímu datu 368 odběratelů, kteří automaticky odebírají i všechny nové články na blogu.

Plus možná přispěl i k tomu, že se mnou vyšel rozhovor v olomouckém lifestylovém časopise OL4You.

Pointa je v tom, že není dokonalý. A byl jsem si toho vědom i v okamžiku jeho zveřejnění. Proto ho beru jako work-in-progress a postupně ho vylepšuji.

Od původní podoby se minimálně zdvojnásobil co do objemu a ještě určitě s přidáváním obsahu nekončím.

Kaizen – neustálé zlepšování.

Zkušenost druhá – Gentleman Store

Ebook je jedna věc, ale co takový e-shop? Jdu na to stejně. Na Gentleman Store jsem pracoval zhruba od začátku ledna, ale poslední týdny jsem se dostal do fáze, kdy jsem spuštění čím dál tím víc oddaloval a čekal na perfektní okamžik.

Ten samozřejmě nikdy nepřijde.

Prostě jsem ho jednoho dne zveřejnil. Nejdřív jen na svém osobním Facebooku, pak i všude jinde.

V tomto ohledu následuji názory Setha Godina v tom, že žádné velké „launche“ už nejsou potřeba. V dnešní době jde spíš o budování důvěry, kmenu věrných fanoušků a komunity.

Na druhou stranu, abych byl opravdu nucen na e-shopu neustále pracovat a zlepšovat ho, odkoukal jsem následující zlepšovák.

Myšlenkově vychází ze článku Paula Grahama How Not To Die. Píše v něm zhruba o tom, že startupy umírají spíše z nečinnosti, než z čeho jiného. Abych se ujistil, že skutečně každý den svůj e-shop někam posunu a nějak ho vylepším, šel jsem na to stejně jako zakladatelé Beeminderu.

Ti si řekli, že každý den musí udělat alespoň 1 UVI – User Visible Improvement, tedy zlepšení, které mohou zákazníci vidět a ocenit. Nemusí jít o nic velkého, oni sami za takové zlepšení brali i opravení překlepů. Je na vás, jak si takové UVI definujete.

Pro mě jsou to zatím následující věci:

  • článek na blogu
  • vylepšení vzhledu – CSS
  • nová funkčnost nebo její vylepšení – nová app, platební metoda
  • vylepšení textů – popisky, potvrzovací e-maily, …
  • příspěvek na FB
  • přidání nového zboží
  • vylepšení produktových fotografií

Tento seznam se samozřejmě může časem vyvíjet a měnit.

Zakladatelé Beeminderu se zavázali zaplatit 1000 USD tomu, kdo je jako první upozorní na to, že daný den žádnou UVI nesplnili. A skutečně se tak stalo.

Já tak militantní nejsem, ale skrze aplikaci Beeminder si tento cíl měřím a pokud jej nebudu plnit, tak skutečně platit budu. Poprvé 5$, podruhé 10$, potřetí 30$ a tak dále.

Zatím se držím.