Hledám obsahovou pravou ruku

Potřebuji člověka. Člověka, co umí psát. A zároveň ho baví klasický pánský styl tak jako mě. Prostě pravou ruku.

Bude mi pomáhat s tvorbou různorodého obsahu pro mé projekty – e-shop Gentleman Store, blog Pravý Gentleman a zanedlouho také e-shop s lépe padnoucími košilemi pro hubené muže John & Paul.

Vzhledem k požadovanému objemu a náplni práce je to pozice vhodná pro studenty, nebo jiné juniorní psavce. Kromě mzdy získáte i přístup k unikátním produktům (a slevu na jejich nákup).

Náplň práce

  • psaní obsahových stránek pro e-shop Gentleman Store
  • vymýšlení příspěvků na FB Gentleman Store
  • editování článků
  • zlepšování popisků produktů
  • psaní recenzí

Požadavky

  • 40–50 hodin práce měsíčně
  • schopnost psát a zlepšovat se
  • zájem o klasický pánský styl (neplést s tím, co se odehrává na módních přehlídkách)
  • vlastní nápady
  • zájem o focení, resp. schopnost “hezky fotit” výhodou
  • schopnost číst zdroje v angličtině
  • Dohoda o provedení práce

Benefity

  • “zaměstnanecká” sleva na produkty (holení, doplňky, košile)
  • flexibilní pracovní doba – záleží mi jen na výsledku
  • možnost pracovat odkudkoli

Zájemci nechť se hlásí na e-mailu pavel(zavináč)gentlemanstore.cz. Spíše než životopis  mě zajímá váš zájem o obor (Jak často si leštíte boty? Umíte uvázat kravatu? Znáte cedrové napínáky?) a zkušenost s tvorbou obsahu. Obratem pošlu krátké testovací zadání, na základě jeho vypracování se spolu sejdeme a když si padneme do noty, můžeme zítra začít spolupracovat.

Jak jsme doma neměli internet

Na začátku září jsme se přestěhovali do nového bytu. Při takovém stěhování samozřejmě nejsou nejdůležitější obrazy, knihovny, lampičky, lednice, povlečení, pračka ani gauč. Ale internet.

Protože byt je jen tak dobrý, jak rychlý je v něm internet.

Úleva tedy přišla se zjištěním, že v bytě je sdílené ADSL a nebudeme tedy muset čekat na příchod technika a trávit několik dní v naprosté internetové temnotě prosvětlené občasným brouzdáním na mobilním 3G.

Zděšení nastalo při zjištění, že signál sdílené WiFi dosahuje jen asi do poloviny bytu a jeho rychlost kolísá okolo 4kB/s. Tedy zhruba jedna načtená stránka každou minutu. Někdy ani to ne.

Teoreticky tedy člověk “na internetu” byl, ale prakticky si spíše rval vlasy z hlavy. Když už pošedesáté refreshujete stránku a doufáte, že tentokrát se skutečně načte, je čas se zamyslet.

Protože jen blázen opakuje to stejné doufaje v jiný výsledek.

Nebo člověk silně závislý.

Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem nad připojením zlomil hůl. Od té chvíle jsem pro zachování svého duševního zdraví uvažoval o bytu jakožto bezinternetovém. A začlo peklo. A nebe.

E-maily jsem mohl vyřídit až po víkendu, kdy jsem celý den pracoval v budovách VŠE. Nemohl jsem sledovat žádná videa ani seriály online. Facebook ani Twitter.

Tak jsem začal montovat skříně z IKEA. Nebo si číst papírovou knížku. Hrát si s kocourem. Jen tak si přemýšlet.

Hlavně jsem byl mnohem víc v klidu, protože jsem přišel o milion možností, jak využít svůj čas. A zůstalo jich jen pár. Ale asi jsou to ty lepší.

Alespoň na chvíli jsem vymanil hlavu z neustálého proudu informací.

Ale před hodinou přišel technik od O2 a internet zapojil.

Nová technologie, závratná rychlost.

Ale co bude se mnou?