Rubriky
Roční shrnutí

2023: Rok Nuly a milionů

Práce

I když byla situace všelijaká, stejně se nám podařilo pěkně povyrůst. Poprvé jsme překonali hranici 100 mil. Kč v tržbách jen za Gentleman Store! Jednoznačně největší novinka byla otevření nové prodejny v Karlíně – 200m2 prodejní plochy, dvě patra, návrh od architektů z ORA a můj dlouholetý splněný sen.

Neskutečná mnohokapesná Barbour bunda s kapsou na deštník na zádech

Kromě toho jsme letos také začali s budováním managementu – přijali jsme obchodního ředitele, dva nové lidi do salesu, dva do marketingu a pár dalších do zbytku firmy. Co se týče organizační struktury, tak se letos událo asi nejvíc změn v naší historii. A začaly se objevovat první problémy z toho plynoucí (procesy, komunikace), ale donutilo nás to se zase zlepšit a posunout. Furt nové problémy, furt je co dělat, furt je to zajímavé!

Konečně jsme i formálně podepsali distribuční smlouvu na Barbour, těsně před Vánoci také na Charles Tyrwhitt – po 10 letech tak spolupracujeme se značkami, na které jsme v začátcích jen mlsně koukali a byly to pro nás modly. Kromě toho jsme přidali asi 7 dalších značek oblečení, které jsem navybíral na svojí lednové tour de veletrhy, kdy jsem jich objezdil asi pět za měsíc

V závěru roku jsme ještě s Honzou strávili velice produktivní 2 dny s Martinem Černohorským v rámci tvorby majitelského zadání, což beru za businessově nejlépe strávené 2 dny naší historie a všem vřele doporučuju, byť to stojí docela raketu. Ale ve výsledcích se to zaplatí velice rychle, máte-li alespoň trochu velkou firmu.

Další menší věci:

  • přestěhovali jsme kanceláře – sice jen o patro níže, stále na Roháčovce, ale už mám aspoň svoji vlastní místnost
  • vyprávěli jsme svoje moudra na E-shop Klubu od Jirky Rosteckého
  • strávili jsme 4 dny v Newcastlu v centrále Barbouru, kde jsme mohli nahlédnout i do jejich archivu a nasát kompletně jejich 125letou historii
  • Eva Pavlová, první dáma, oblékla Barbour na státní návštěvě Itálie
  • začali jsme v zahraničí prodávat přes Amazon
  • spustili Francii a Itálii

Osobní život

Letos mě postihlo hned dvojnásobné „neštěstí“ – od ledna jsem šel dohola, protože už řídkost vlasů dosáhla neúnosné míry, a zároveň jsem do června nevěděl, jestli budu někdy moct mít děti. Naštěstí se po operaci ukázalo, že se sice nedostanou na povrch, ale jinak mám spermií miliony, takže dobrý! Víc jsem o tom mluvil v podcastu Pivo, Sunar a Prachy, tak můžete poslechnout.

Flex po narkóze

Mimo to jsme ještě urputně řešili otázku bydlení. V první polovině roku jsme se snažili dohrabat ke stavebnímu povolení na rekonstrukci (čti zdvojnásobení) domu ve Vodochodech, které jsme na konec i získali. Nicméně pak přišla studená sprcha v podobě odhadovaného rozpočtu, který by přesáhl náš stanovený strop, tak jsme polkli slzu a rozhodli se do rekonstrukce nakonec nejít.

I tak jsme měli v plánu na zimu a během rekonstrukce vyzkoušet zase bydlení v Praze v bytě, což jsme si splnili i bez ohledu na to, že rekonstruovat nebudeme. Přes mírné problémy stran ochoty majitelů strpět ve svém bytě psa jsme našli naprosto krásný byt v Karlíně k pronájmu i se zahradou (což jsem nevěděl, že existuje, ale je to super), kde od listopadu bydlíme. A zalíbilo se nám to natolik, že jsme v prosinci podepsali smlouvu na nákup bytu od developera, který za 3 roky bude stát asi 500m daleko. Osobně bych ani nic kupovat nemusel, ale současný byt je 2+kk – když pánbůh dá, mohli bychom na konci příštího roku snad mít přírůstka a to by se hodila místnost navíc. Tak už snad beru otázku bydlení za vyřešenou, i když pořád nevíme, co s tím domem ve Vodochodech…

Na vojně je to dřina

Bára také v květnu úspěšně složila atestaci, takže je z ní plnohodnotný doktor! Byly to nervy, ale od té doby se situace dost uklidnila a je to mnohem lepší, než bylo (třeba za covidu).

Random drobnosti:

  • dal jsem vale svému milovanému Merglikovi a pořídil místo něj Volvo V60 Cross Country
  • byl jsem na dvou cvičeních AZ, už to začíná být trochu rutina
  • začal jsem chodit cvičit s trenérem
  • začal jsem zase kouřit IQOS – bohužel mě to hrozně baví, ale s prvním dítětem (možná) přestanu
  • udělal jsem na zahradě několik trvalkových záhonů

Cestování

K2

Letos jsem neopakoval chybu minulého roku a jeli jsme na velkou dovolenou společně i s Bárou – do Pákistánu na Baltoro trek. Opět s Expedition clubem. My šli jakožto součást trekařské skupiny, ale šlapala s námi i skupinka horolezecká, která se pokoušela (někteří úspěšně) o výstup na Broad Peak. Byl to neskutečný zážitek vyzkoušet si i vysokohorský typ výpravy s nosiči a lehkým batůžkem. A samozřejmě když už jsem jednou v tom basecampu byl, tak je to jen krůček k tomu zkusit jít ještě výš…

Kromě Broad Peaku jsme viděli i legendární K2, Gasherbrumy a spoustu dalších hor, o kterých jsem jenom četl nebo je viděl na videu. Byla to taková ideální dovolená pro fanboye horolezení.

Absolvovali jsme i několik menších výletů:

  • týden na Kanárech s tchýní a tchánem (což někomu může znít hrozně, ale byla to největší pohoda), kde jsme si vyzkoušeli potápění s kyslíkovou bombou
  • prodloužený víkend v Rakousku na lyžích s rodinou
  • víkendový skialpový kurz v Krkonoších
  • 2 jednodenní výlety na skialpech

Lezení

S lezením to letos bylo takové všelijaké. Musel jsem si nalít čistého vína, zhodnotit svoji kapacitu a zamyslet se nad tím, co mě na tom vlastně baví, když mi to vlastně vůbec nejde a šíleně se bojim. Zjistil jsem, že mě víc než skály baví hory a moc mě nebaví chodit na stěnu. Tak jsem prostě přestal. Přijal jsem svoji identitu softmovera…

Za úsměvem skrývám strach

Každopádně i tak to nebylo špatné – v dubnu jsem byl na týdenní lezecké dovolené v Chorvatsku a také o víkendu na vícedélkách v Rakousku. A v létě jsem viděl Adama Ondru na živo na světovém poháru v boulderingu, který byl po letech v Praze. To jsem si nemohl nechat ujít, i když jsem byl zrovna den po operaci.

A na podzim jsem taky prodal svoji stěnu, co jsem měl na zahradě. Vzhledem k tomu, že jsem na ní byl tak 20x za 3 roky, asi dobrý krok…

Vzdělávání

V rámci vzdělávání jsem absolvoval pár školení (Datová analýza, GA4 a nějaké konference), ale mám pocit, že už mi tyto oborové akce dávají čím dál tím míň. Co mi ale dalo velice hodně je roční kurz leadershipu od SoulAdventure, byť zatím proběhla jen jedna ze čtyř částí. Byly to neskutečně intezivní 4 dny, kdy jsem se ponořil opravdu hluboko a posunul se o míle kupředu. Ne nutně v rámci businessu, ale sebe jakožto osoby, což je cennější. Příští rok budeme pokračovat…

A trochu zvažuju, že bych si pořídil nějakého kouče, abych ten svůj pokrok trochu akceleroval, podobně jako s trenérem v posilovně…

Top 5 knih