Práce
Maloobchodní tržby v ČR klesají už několik měsíců v řadě, e-commerce scéna zažívá poprvé za dobu své existence propad, ale nám se podařilo i přesto vyrůst. Méně, než jsme si předsevzali, ale přecijen. Když jsme plán stanovovali, tak jsme samozřejmě válku, inflaci, ani krizi nepředpokládali.
Z loňských 76M jsme vyrostli na cca 87M, takže stovka čistě v GS pořád ještě nepadla, ale konsolidovaně za všechny tři firmy, ve kterých mám podíl (GS, Beviro, GS Barbershop) jsme se už těsně přehoupli. Takže dobrý! Otázka, jaký si dát cíl teď. Miliarda daleko a 200M už nemá takové kouzlo jako stovka…
Povedlo se nám expandovat do Německa (zatím to vypadá nadějně, uvidíme, jestli a jakou se nám podaří vykřesat ziskovost), přivézt 3x větší podzimní kolekci Barbour, přidat dalších 10 značek do portfolia, získat distribuci Mühle a každým dnem snad podepíšeme Barbour.
Osobně mám velkou radost i z vánoční brandové reklamy, kterou jsme dali vlastními silami dohromady. Po letech přemýšlení, nevěda jak na to, jsme konečně udělali první brandový výkop. Budeme v tom pokračovat, jen víc a líp.
Příští rok máme v plánu spoustu věcí – přijmout hned několik nových lidí, přestěhovat kanceláře, otevřít nový/přesunout stávající obchod a samozřejmě přidávat další sortimentové novinky. A zkusit ještě jednu další západní zemi.
Osobní život
Tak mi bylo 30. Nemyslel jsem si, že to bude nějaká extra změna, ale docela mě to hitlo. Přijdu si najednou šíleně starej, možná to bude i tím, že jsem dost značně proplešatěl a zfotrovatěl. V létě se k tomu přidala ještě jedna milá věc – krize středního věku. Pokud si ťukáte na čelo s tím, že ta přeci přichází po čtyřicítce, tak máte pravdu. Holt jsem zase tisíc let napřed. Nejdřív jsem si ji diagnostikoval sám, pak mi to potvrdili i u psychologa.
Neprojevuje se to tím, že bych si kupoval kabriolety (to už mám splněno), motorky, nebo naháněl milenky. Spíš taková obecná krize smyslu. Všechno je super a daří se, ale nic nedává extra smysl. Začal jsem pravidelně zase chodit k psychologovi, snažím se to řešit, matně i tuším, kterým směrem leží řešení, ale zatím se mi nedaří pořádně vykročit.
Jinak všechno dobrý. V červnu jsem přestal kouřit (klíč je nedat si fakt ani jednu), koupil jsem si silniční elektrokolo, takže jsem i docela často jezdil do práce na kole, zlepšil spoustu věcí v domácnosti (myčka, sušička, …) a konečně jsme i solidně rozjeli proces rekonstrukce s architektkou, takže doufám, že na podzim, nejpozději příští jaro začneme stavět. Už by to bylo záhodno…
Random drobnosti:
- Bára úspěšně složila zkoušku z kmene, takže příští rok po atestaci z ní bude plnohodnotný doktor
- dali jsme Dunča vykastrovat, což se ukázalo jako skvělý krok pro naši psychickou pohodu (důkazem budiž, že z jeho historické přezdívky Pan Píčus se stal Hodňousek)
- prodal jsem Mazdu – sice s velkou finanční ztrátou, ale po čase na to člověk překvapivě dost rychle zapomene
- hodil jsem ostrým granátem a odpaloval plastickou trhavinu
- na našem vesnickém Oktoberfestu jsem exoval tuplák na čas – byl jsem sice poslední, ale na to se historie neptá
- povedlo se mi splatit spotřebitelský úvěr, který jsem si bral kvůli Gentleman Store v úplných začátcích
- začali jsme pravidelně investovat do ETFek – krásně to klesá, ale to znamená, že budeme kupovat levněji :-))
- v létě opět proběhla moje oslava narozenin – tentokrát i s rožněním kýty a nevkusnými pivními stany, každý rok to jde nahoru
- potkal jsem na Free sobotě svůj kynologický vzor – Rudolfa Desenského
- byli jsme na Meze festivalu od ZeMě projektu
- měl jsem velký projev k prvákům na VŠE
- byl jsem na svatbě kamaráda Piera, kde mi nejvíc utkvěly dětské dostihy
Cestování
Cestovatelským highlightem letošního roku byla každopádně expedice na ostrov Jan Mayen, kam jsme pluli 4 dny na plachetnici z Islandu. Po cestě tam bylo moře dost rozbouřené, takže jsem si vyzkoušel svoji první mořskou nemoc (nedoporučuji) a v hlavě mi utkvěl zážitek, kdy jsme s Martinem Ksandrem leželi dole v salonku na lavicích, nemohli jsme se ani pohnout, jak nám bylo blbě, a ptali jsme se, proč radši nejezdíme do pětihvězdičkových hotelů. Stálo by to podobně, ale aspoň by to bylo příjemný.
I když jsme nakonec na Beerenberg nevylezli (nedostali jsme povolení), vůbec mi to nevadilo. 24 hodin jsme chodili v nejodlehlejší krajině, kam jsem se zatím dostal. A bylo to super.
Kromě toho jsem žádnou jinou velkou divočinu nezažil, jen několik standardnějších dovolených:
- týden v Rakousku na běžkách, kde jsme poprvé zkusili i skialpy
- několik dní v rakouském srubu i s našimi rodiči
- prodloužený víkend v Ostrově
- pár dní v Tatrách
- několik dní na skialpech v Krkonoších
- Bářin kongres v Srbsku na otočku
Lezení
První polovinu roku jsem měl víkendy z velké části zaplněné horoškolou, což byl můj největší lezecký projekt, i když na závěrečný týden v Alpách jsem nakonec nejel. Vyzkoušel jsem si tam pod dozorem spoustu věcí, ke kterým bych se jinak těžko dostával – slaňování na Dülfera, zakládání vlastního jištění, lezení na písku, záchranné techniky atd.
Splnil jsem si taky další alpinistický sen a byl na kurzu ledolezení od ČHS. Ověřil jsem si, že lézt s mačkami a cepíny po hoře ledu je přesně stejně cool, jak to vypadá na videu. I když to není severní stěna Eigeru, ale jen ledopád v Krkonoších.
Párkrát jsem byl lézt i venku – v Jickovicích, na Rovišti, v lomu Kobyla, Kreutzberku, v Ostrově a něco jsme vyzkoušeli i na Slovensku. Jinak samozřejmě překližka, v drtivé většině Jungle v Letňanech. Výkonnostně jsem se mírně posunul, dával jsem si cíle nejdříve vylézt všechny pětky, pak 5+, pak 6- a teď jsem skončil u šestek. V dalším roce v tom budu pokračovat a snad už to budou aspoň 7-.
Vzdělávání
Letos to bylo se čtením trochu horší, oproti loňským 54 knížkám jsem jich letos zvládnul „jen“ 31. Ale beru to jako dobrý výsledek, protože mám spíš problém v tom, abych přečtené knihy důsledněji aplikoval, než četl jednu za druhou jako blázen. Pořád tedy bohužel čtu víceméně jen naučnou/rozvojovou literaturu a beletrii moc ne…
Absolvoval jsem také několik video kurzů:
- Mini MBA in Marketing od Marka Ritsona, který byl o dost horší než Brand Management
- Kurz budování značky od YYY – některé lekce bomba, některé slabé jak čaj. Obecně ale poměrně praktické a snažím se už lekce o strategii a dlouhodobé komunikaci aplikovat.
- Kurz Marketingový ředitel s Jardou Kauckým, který stále ještě probíhá a je naprosto super. Nedovedu si představit pro mě relevantnější kurz – přesně o mé pracovní pozici s člověkem, který působí ve stejném oboru.
Top 5 knih
- The Second Mountain – naprostá pecka, kterou jsem četl už podruhé. Ideální čtení pro chvíle, kdy vystoupáte na svoji první horu úspěchu, stojíte na vrcholu a říkáte si: „Tohle je všechno?“
- Neradost – další kniha, kterou jsem četl už podruhé. Každopádně poprvé ve své vlastní neradosti, což ji samozřejmě přidalo neskutečnou hloubku.
- Cesta do hor – bohužel téměř nesehnatelná kniha (já si ji půjčil v knihovně), která neskutečně poutavě vypráví příběh jednoho zamilování se do hor a lezení.
- Free to Focus – knížek o produktivitě už jsem přečetl vážně hodně, tahle mě ale po dost dlouhé době přišla skvělá – je v ní vše podstatné, co se dočtete i jinde, ale zároveň dost věcí navíc. Nejsilnější je asi hned úvodní sekce, kdy byste si měli zodpovědět otázku, proč vlastně chcete být produktivnější?
- Building Distinctive Brand Assets – hodně specializovaná marketingová knížka, totálně vyfutrovaná daty. Pokud se snažíte jakýmkoliv způsobem budovat značku, must read.